Diskuse o počasí "Malá doba suchá" aneb sušší klima v ČR a okolí?
No, já to zatím nevidím tak černě, sucho bylo i v minulosti, přikládám tabulku, co jsem ji sem už jednou dával, je vytvořena podle dostupných materiálů z kronik, pracovalo na tom poměrně velké množství lidí, tak je to nějak vypovídající, navíc v dávnější minulosti je zdrojů informací méně, ale třeba jsem koukal na osmnácté století a nepřipadá mi, že by měli málo sucha, akorát že dnešní společnost má na vodu daleko vyšší nároky, daleko vyšší spotřebu..
I kdyz uhrn srazek za rok spise roste, teploty podstatne stoupaji, a tak se sucho prohluuje. Navic se meni rozlozeni srazek - vice srazek spadne pri bourkach v lijacich a prutrzich a voda snadno odtece, v zime je navic malo snehu, ktery postupne odtava. Na jare je casto vyse v CR, coz ma za nasledek malo srazek, teplo prez den, sucho, navic v noci moznost mrazu, to je t nejhorsi. A uhrny srazek v lete jsou uz nic moc.
Rocni uhrny srazek Praha Libus Ogimet SYNOP 2000-2017 - nejak divne stoupa tendence, obdobi je ale prilis kratke na vyhodnoceni zmeny:
https://diskuse.in-pocasi.cz/image_uploads/11_2018...
Uhrny srazek v Klementinu - rocni:
https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-10-4723-Klementi...
https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-10-4723-Klementi...
Rocni uhrny srazek Hurbanovo na jihu Slovenska Ogimet SYNOP 2000-2019:
https://diskuse.in-pocasi.cz/image_uploads/04_2020...
Uhrny srazek v Hurbanovo v jednotlivych mesicich:
https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-10-5498-Hurbanov...
Uhrny srazek Praha Libus v jednotlivych mesicich:
https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-10-4925-Praha_Li...
Palma
Jaky je zdroj obrazku, z nejakeho clanku, tam by mel byt popis a mozna dalsi informace.
TommyAst
Tady máte odkaz na práci na toto téma, kde data korespondují s uvedeným grafem a kde je to docela detailně rozebráno, plus jsou tam další porovnání.. jo byla i sušší období než kterým procházíme dnes..
, odkaz na odbornou práci z které je předchozí graf dodám, nemám to možná uložené..tak budu hledat v historii.
http://sucho.vuv.cz/wp-content/uploads/2016/02/His...
(hurá, dohledal jsem odkaz) - zde odkaz na původní zdroj tabulky ...pravda, asi jedna z nejlepších prací na toto téma u nás (Brázdil - sucha v českých zemích 1090 - 2012) - https://www.researchgate.net/publication/307649159...
No unor byl letos spise dubnor.. Tam to aprilove, na srazky bohate pocasi bylo.. Dnes jsme tu meli opet jinovatku, mraz.. 
A ted uz slunce zase pere. Takova mala, stredoevropska Sahara Za celej tejden jsme tu meli jen v pa a v so rano slabe nad nulou..jinak kazdy rano mrazik
tahle diskuse mi připomněla poušť Gobi:
STUDENÁ A JINÁ
Když přijedete do Gobi v létě, bude vám připadat jako kterákoliv jiná poušť. V té době tam slunce pálí, dešťů si moc neužijete a denní teploty vystupují hodně přes čtyřicet stupňů. Přesto je Gobi jiná než pouště v subtropickém a tropickém pásmu. Je to totiž jedna z nejchladnějších pouští, pokud pomineme takzvané vysokohorské pouště. Podílí se na tom nejenom pozice v mírném pásmu, ale především výrazně kontinentální charakter klimatu.
Léto je v Gobi krátké a trvá sotva dva měsíce. Koncem června a v červenci panují v poušti suchá vedra, ale už v srpnu mohou nastat poměrně chladné dny, kdy je nebe zatažené, fouká nepříjemný vítr a někdy, zvlášť ve vyšších polohách, dokonce prší. Jeden takový déšť jsem na vlastní kůži zažil v horské poušti, která byla naprosto suchá. Během několika minut se zatáhlo a za chvíli začaly z nebe padat těžké kapky. Za dalších deset minut stékaly z okolních skal dlouhé kalné vodopády a vyschlé koryto, ve kterém jsme stáli, se začalo plnit vodou. Po další čtvrthodině už stál náš automobil na ostrůvku uprostřed dvou bouřících řek, které rvaly keře a obracely velké kameny. Jak rychle však déšť přišel, tak rychle zase odešel. Za půl hodiny voda odtekla a vsákla se. O tři kilometry dál po proudu to vypadalo, jako by tam nespadla ani kapka.
Už začátkem září klesají v Gobi noční teploty. V druhé půlce tohoto měsíce se často pohybují kolem nuly. Tou dobou je zde počasí velmi proměnlivé. Jednou může být přes den skoro třicet stupňů a v noci příjemných patnáct, ale hned druhý den se zvedne prudký studený vítr, je zataženo a v horských oblastech může spadnout i trocha sněhu. V noci pak v tyto dny již mrzne. Během dalších podzimních měsíců se teploty rychle snižují a příjemné dny jsou velkou vzácností. Od listopadu do dubna panuje v Gobi zima bez větších srážek a s průměrnou teplotou -18 °C (někdy mohou mrazy dosahovat až -40 °C). Až v květnu se znovu oteplí a nastává krátké období jara, které je ovšem typické silnými větry a písečnými bouřemi.
V jihozápadní části Gobi jsou ojedinělé písečné přesypy, většinou porostlé saxauly.
Tak nevlídné přírodní podmínky jsou málo vhodné pro člověka a omezující i pro výskyt rostlin a živočichů. Poznal jsem to hned po příjezdu do Gobi. První věcí, která mě udivila, bylo překvapivé množství zeleně. Keře, jež by začátkem srpna byly v jiných pouštích již dlouho beznadějně uschlé a jejich listy opadané, tady zářily sytou zelení, jež ostře kontrastovala s šedohnědou a černou barvou okolních skal. Nízká keřovitá vegetace se drží hlavně v údolích a vyschlých korytech, ale i plošiny pod horskými hřbety jsou porostlé pokřivenými saxauly, které jsou charakteristické pro všechny pouště centrální Asie. Bujná zeleň uprostřed léta má svoje vysvětlení. Právě pozdní nástup jara a krátké léto jsou příčinou redukovaného vegetačního cyklu, při kterém musí rostliny během omezené doby vytvořit listy, vykvést a dokončit vývoj semen a plodů. Uprostřed léta se tedy místní keře nacházejí ve stejné fázi cyklu, jako jižněji v květnu a v červnu. Některé jednoleté rostliny a cibuloviny dokončují svůj vývoj a vykvétají dokonce až v srpnu.
Tvrdé podmínky a chladné zimy se projevují i ve složení fauny. Hmyzu, který je úzce závislý na vegetačním cyklu, je málo. Přežívají jen ty druhy, jež se tomuto cyklu přizpůsobily tím, že se dokážou rozmnožit a dokončit vývoj během extrémně krátké doby, nebo naopak které jsou schopné i několikrát přezimovat. Z nedostatku hmyzu a z dlouhých zim vyplývá i malý počet druhů drobných predátorů, jako jsou pavouci a ještěři.
Když jsme do jižní Gobi odjížděli, mongolští kolegové nám tvrdili, že tato část pouště je tak pustá a suchá, že tam ani ptáci nelétají. Neměli sice úplně pravdu, ale ptačím rájem se poušť rozhodně nazvat nedá. Jen občas jsme na keři zahlédli jeden z nemnoha druhů střídmě zbarvených pěvců nebo pouštní straky, které raději běhají než létají. Také dravci (káně, sokoli, luňáci, orli i supi) byli hojnější jen v horách, poblíž oáz a na okraji pouště. Stačí ovšem sebemenší vodní plocha, aby se stala sídlem nebo migrační zastávkou vodních ptáků. V oáze Echin Gol jsme na umělém jezírku o průměru sotva 150 metrů pozorovali desítky jespáků, kulíků, tenkozobců, čejek, vodoušů, pisíků, racků, kachen, kachnic a hus. Největšími ptáky Gobi jsou ovšem velcí dropi obojkoví, kterých v těchto nehostinných místech žije několik set.
celý článek: http://www.czech-press.cz/index.php?option=com_con...
palma
To je jeden z velkých problému o kterém se moc nemluví proč je taky málo vody. Jedná se o stoupající spotřebu vody. Skoro každý si v létě umývá co pár dní zaprášené auto, na každé zahradě je bazén atd. Takže i kdyby pršelo pořád stejně tak vody bude stejně málo.
A sucha byly a budou jen člověk na to nebyl tak hákliví jako teď.
F4
No ne že může, tam bývá k ránu kolem nuly či lehce pod nulou vcelku běžně.. Proto to píšu..
palma
Nemíchal bych hrušky s jabkama, tedy to, kolik vody z nebe spadne a to, jak se dole na Zemi s tou spadlou vodou pak nakládá.. Nakládá se s ní špatně, o tom není sporu..
To že prší oproti předchozím desetiletím plošně a pravidelně o dost méně, že se nám louky, pole, lesy mění v polosuchou step není o tom, že má na zahradě každej bazén..nebo obden meje auto..
Straky
No, myslím, že nemíchám, je to myšleno tak, že pitné vody opravdu oproti nám spotřebovávali zlomek ( to ovšem hraje z hlediska spotřeby minimální roli) ale náročnost zemědělství na vodu, byla taky zlomková, oproti dnešku, takže to co dnes hodnotíme jako sucho, tehdy nejspíše bylo mírné sucho.. obilí a ostatní plodiny usychaly daleko později než dnes a to kvůli kvalitě půdy (jímavosti)...třeba..plus skladba lesů, i když jich bylo méně, než dnes, atd..Každopádně z historických záznamů vystupují i více než desetiletá období, kdy sucha byla, a pořádná..
m_univ Me tam docela prekvapilo ze i kus dal na sever od Gobi to nebylo zrovna vesely. Loni sme prelitali pres Mongolsko asi 2-3 hodiny a za celou dobu sem snad nezahlid vubec nic zelenyho a to byla teprv pulka rijna. snih byl jen na malych plochach pobliz vrcholku hor ze severni strany - I ve velky nadmorsky vysce to vypadalo beznadejne vyprahly (hory na fotce maj mezi 2700-3300 mnm, jeste cca 100km severne pred zacatkem vlastni pouste Gobi). To jezero na ktery byl vyhled bohuzel jen z levy strany je prej hodne slany, a tomu se da i verit.
Tak zle u nas doufam nikdy nebude
Samik
Že na to lidi nebyli tak hákliví? Vždyť v dřívějších staletích kvůli hladomorům, ke kterým došlo v důsledku většího sucha, umíralo docela dost lidí. Řekl bych, že na to dříve byli "hákliví" mnohem víc, jen se v dnešní době více řeší ochrana přírody a predikce toho, co tu budeme mít za několik desítek let a zda tu budou snesitelné podmínky k žití.
lukashrn
Myslí to patrně tak, že to brali jako přirozený běh života, i s tím hladomorem a i s tou smrtí hladem apod.. a my jsme zapomněli, v tom obecném dostatku, že to může nastat..tak řešíme jiné věci, a pak se divíme, že nás to třeba i potká.. a eventuelně někteří řeknou, že trhat ovoce a sklízet úrodu je pod jejich důstojnost a vzdělání, pak si ovšem nemají co stěžovat až jim bude kručet v břiše..
lukashrn
Dobře spíše jinak. Rostliny nebyly na sucho tak háklivé, Teď máme lesy převážně ze smrku kterým sucho nedělá dobře protože se nedokáží bránit kůrovci.
A ovocné stromy nebo plodiny na polích jsou už tak přešlechtěné že pokud jím nedáte hromady chemie a vody tak úrodu nemáte. Dříve nebyly třeba jablka jako máme teď, to byly maličké jablíčka něco jako je teď na plankach. Takže co pro nás je teď pro mnohé strašné sucho tak dříve to bylo mírné sucho. A když byl hladomor tak to bylo až po několika letech slabé úrody a většinou se k suchy přidali ještě jiné katastrofy velký problém byly rozsáhle krupobití. A ještě k hladomoru dnešní společnost je odolnější než dříve protože když se někde neurodí tak to dovezeme odjinut třeba ze zahraničí, dříve takové možnosti aby převáželi spousty potravin na velké vzdálenosti nebyly.
Co se týče spodní vody tak jak jsem říkal čerpá se čím dál více vody takže zákonitě voda musí začít docházet.
A podobné je to i v řekách. Z řek se čerpá obrovské množství vody do továren a měst takže ta jejich hladina musí jít dolů. Myslím že to byl loni jak se strašně řešilo jak je hladina Labe nízko že podle těch kamenů kde byly hodnoty nejnižších hladin jsme měli jedno z největších such. Ale kdyby se na celém povodí Labe a Vltavy prostě na všech přítocích přestalo úplně s čerpáním vody tak by hladina Labe byla třeba o metr výš a vidělo by se že do těch velkých such co v minulosti byly máme hodně daleko ještě.
Pro přidání příspěvku do diskuse se prosím přihlaste.
